Welcome to my life 10.

Omlouvám se, že jsem tu dlouho nebyla, ale nebyl čas. Učení hodně, navíc nejsem ani doma, takže to je složitější:)
Enjoy it:))

10. Dlouhá noc

„Chceš mi říct, že ti Matthew a Thomas zase napsali?“ „Jo. Zase napsali.“ Odpověděla jsem na Daisininu otázku a ještě jednou se přes obrazovku mého notebooku podívala na její nechápavý pohled. Tom a Matt mi poprvé napsali v den, kdy jsem odlétala. Od té doby mi psali každý den. Tom psal, že se těší až přijedu a Matt, že to pak musíme oslavit. „Já myslela, že Thomas má rád Jullie! Ale vlastně teď -“ odmlčela se Patrice.....

Welcome to my life 9.

Slíbená!:)
Konečně čtvrtek!:D zítra pátek a státní svátek- takže budem doma, v postílce a smrkat a kašlat:D nesnáším to!:D Jsem unavená ze školy -> debilní chemie! Tu taky nesnáším:D Nebudem už zdržovat:)
Enjoy it:)

9. Zatančíš si se mnou?

*Crrrr* „Už jdu!“ zakřičela jsem ze všech sil, aby už Jullie (která vždycky nadšeně zvonila na domy) už přestala tlačit na ten proklatý zvonek. ‚Asi jí zlomím ruku!‘ „No sláva!“ řekla  Patrice. „Jsi připravená?“ zeptala se Daisy a už si mě začala prohlížet od shora dolů. „Legíny, oblíbená černo-fialová košile a tenký černý pásek. Takže jako obvykle. Dnes budeš zase ten největší slušňák!“ prohodila Jull pobaveně. ‚ZASE největší slušňák. Co jsem taky čekala? Drsňačku?‘ ptala jsem se sama sebe...

Welcome to my life 8.

Trošku kratší, takže dneska večer přidám ještě jednu:)
Enjoy it:)

8. Takže v sedm

Týden utekl jako voda a my už si to vesele vykračovaly ven ze školy s vysvědčením v ruce. „Holky? Kam půjdeme oslavit konec školního roku?“ zeptala se Daisy a upravila si své šedé šaty, které doplnila kytičkou a naprosto dokonale vyžehlenými vlasy, které měla delší než obvykle. „Já nevím, třeba do -“ „Třeba do cukrárny! Zvu vás, lidi!“ skočil mi do řeči Thomas, který přitom mával vysvědčením. ‚Aha, nemá čtyřku!‘ pomyslela jsem si, ale to už se do naší debaty připojovali Matthew a Jason...

Welcome to my life 7.

Nemám moc času, takže vám tu nebudu vylévat moje srdce:D

So enjoy it:)

7. Já, tě miluju

„A musím do školy?“ zeptala jsem se mámy, která mě právě budila (máma mě nikdy nebudí, jenom když zaspím) ze snu. ‚Proč mě vždycky každý musí budit z těch nejlepších snů?‘ proletělo mi hlavou. „Jo, musíš! Já ti omluvenku nenapíšu a neomluvenou hodinu mít nemůžeš!“ „Tak ještě chvilku!“ řekla jsem a přikryla si hlavu peřinou. *„Soph, já tě miluju.“ Řekl neznámý kluk, který se schovával za keřem, takže jsem mu neviděla do tváře.* ....

Welcome to my life 6.

Jsem oficiálně nemocná, mám teplotu, když promluvím, každý se mně bojí a celkově vypadám jako strážce hrobky:D Ale jinak je mi fájn:D Ve škole smrkám, kašlu a dokonce i spím, ale učitelům to zatím evidentně nevadí:D (ještě že máme ty 3 chytré lidi, kteří mluví s učitely:D Přijdu domů, učím se, učím se, mučím se:D a pak si konečně sednu k počítači a jsem ráda, když můžu napsat pár řádků WTML. Doufám, že se vám povídka líbí:)

Enjoy it:) x 

Prosím, zanechte komentář, udělá mi to radost a budu mít další důvod psát dál:)

6. Každý je nějaký!

Poté, co jsem společně s Jasonem udělala palačinky pro nás a zbývajících šest lidí, kteří nebyli schopni ocenit naše kuchařské umění, jsme vyčerpaně ulehli na gauč a pustili TV. „Lidi, měli bychom uklidit.“ Pronesla Jull a začala uklízet. Nepořádku nebylo moc, ale byl viditelný pouhým okem. „Tak jo, uklizeno je a navíc je devět hodin, měla bych jít domů. Díky, Daisy. Pa lidi.“ Řekla jsem a chystala se k odchodu. „Počkej! Jdeme taky. Díky, pa.“ Řekla rychle Patrice společně s Jull. Kluci (Jason, Thomas, Matthew) odešli s námi a tak tam zůstali Toby s Daisy sami, což jim myslím moc nevadilo......

Welcome to my life 5.

Uvažuju nad tím, zda-li to byl dobrý nápad, založit si blog. Vidím sledovanost, sice malou, ale přece, avšak žádného vyjádření se nedočkám. Možná jsem tím otravná, ale je to tak těžké napsat třeba jen jedno slovo? Prosím, udělaly by jste mi velkou radost, kdybyste zanechaly komentář:)

Enjoy it:)

5. Radši půjdu dál

(o 3 hodiny později)

„Nejdeme už radši domů? Ne že by se mi chtělo, ale pro dobro těch dvou.“  Řekla jsem a ukázala na Patrice a Jullie. „Asi jo. Než na tom budou hůř.“ Odpověděla mi Daisy. Nechtělo se mi jít, bavila jsem se skvěle. DJ, který si říkal Mikee, pouštěl ten nejlepší výběr písní. „Tak my už půjdeme domů, kluci.“ Oznámila Dai opodál stojícím klukům a tím upozornila Pat a Jull, že tím MY myslela i je. „My už taky půjdeme, tak vás doprovodíme.“ Nabídl se Toby a kluci, kteří už delší dobu nevypadali střízlivě, přikývli.....

Welcome to my life 4.

Omlouvám se, že jsem včera nic nepřidala, ale byla jsem na adaptačním kurzu:D měli jsme se jako třída seznámit, ačkoliv jsme se už trochu znali:D jsem unavená, bolí mě úplně všechno a ještě k tomu se musím naučit na zítra, protože píšeme písemky:/ Snad jste na tom lépe:)
Enjoy it:) a prosím o komentář:))

4. Chci záznam!

,,Ale já v sobotu odjíždím.“ Řekla jsem a nechápala, proč nemůžu v sobotu odjet. „Nemůžeš to odložit?“ ,,Proč bych to měla odkládat?“ stále jsem nechápala a doufala, že mi to Matthew vysvětlí. ,,V sobotu, tu sobotu co chceš odjet, budu mít rozlučku s dalším školním rokem. Chci, abys tam byla.“ Řekl a znovu se na mě usmál svým totálně dokonalým úsměvem. ‚Co? Vážně teď řekl, že chce, abych byla na té jeho párty? Točil to někdo? Chci záznam!‘ ...

Welcome to my life 3.

Jak jste si užili dnešní den?:D Doufám že skvěle;) Zítra jedu na adaptační kurz, abychom se ve třídě líp poznali, takže tu dva dny nic nepřidám, ale hned v pátek tu budete mít novou část:) Když se mi to podaří tak ve čtvrtek, ale to nevím:)
Enjoy it!:) x

3. Má mě rád?

,,Myslela jsem, že puknu smíchy!“ řekla Pat a začala se znova smát stejně jako my. ,,Ale kdybyste viděly ten výraz v jejím obličeji!!“ ,,No jo, Alison!“ dodala Jull a my se začaly znovu smát. ,,Škoda že jsem to neviděla!“ pronesla Daisy a nahodila pohled dítěte, které na Vánoce nedostalo vysněnou hračku. ,,To jo, při představě, jak se Alison zlomil třinácti centimetrový podpatek na koupališti plném kluků, je…“ nemohla jsem to dokončit....

Welcome to my life 2.

Doufám, že se bude líbit:)

2. Možná ty!

,,No já nevím.“ ,,Jak nevíš?“ ,,Musím si sbalit věci a uklidit…“ ,,Budu tě čekat v sedm před našim barákem. Teď jsou dvě hodiny, takže máš ještě dost času, abys všechno stihla!“ ,,Tak jo, zeptám se, ale myslím, že to vyjde.“ ,,Fajn, jo a nezapomeň pyžamo!“ ,,Pyžamo? Na co pyžamo?“ ,,Třeba proto, abys u mě mohla přespat? Rodiče odjeli na Bahamy. Zapomnělas? Někdy vážně nepochopím tu tvou inteligenci!“ ,,Jo, jo, joo!! Chápu, takže v sedm. Zatím, čůs.“ ,,Jo, v sedm. Ahoj.“ ‚Takže v sedm, to znamená: uklidit dům a nachystat se.‘  říkala jsem si sama pro sebe a začala uklízet pokoj.....

Welcome to my life 1.

Je to už pár měsíců, co jsem se rozhodla, že napíšu povídku. A tak jsem začala psát:D a vznikla z toho povídka Welcome to my life. Jsem velká fanynka One direction a i když vím, že si jednou vemu Nialla Horana:D musím si na to ještě chvilku počkat a tak jsem s ním chtěla být alespoň v té povídce, ale kolik povídek o 1D už je? Jsou téměř na každém rohu a příběhy s nimi jsou občas tak ohrané, až to není možné! Možná mě za to ukamenujete (teda pokud to někdo čte:D). Pár členů sice v povídce vystupuje, ale pod jiným jménem. Byla bych moc ráda, kdyby ten (kdo si to přečte) zanechal aspoň jedno slovo, co si o tom myslí. Je to moje první povídka, takže je strašná:D 

1. Dva týdny

,,Budu tam ale týden, teda dva týdny.“ řekla jsem a podívala se na Daisy. Její zeleno-hnědé oči na mě upíraly zrak. ,,Co??“ ,,Na celé dva týdny?“ vpadla do konverzace Patricie a v momentě, kdy jsem jí na tu otázku přikývla, přestala si ze svých hnědých vlasů dělat drdol. ,,Budete mi chybět.“ ,,Ty nám přece taky, Sophie!“ řekla posmutněle Jullie {čti Džulí} a objala mě. ,,Kolikátého odjíždíš?“ ,,Hned druhý den, skončí škola, oslavíme to a pak odjedu.“ ....

Hello!

Každý musí někdy začít a tak začínám i já se svým blogem. 

Náhodou jsem našla jeden blog a přes ten našla další a další a další. Nejenže jsem díky tomu potkala úžasné lidi, ale přečetla jsem i nespočet krásných příběhů. So welcome to my dreams...