Welcome to my life 21.

Nastaly Vánoce, svátky klidu, míru, pohody a lásky. Kdo neviděl film LOVE ACTUALLY přišel o hodně. Ten film znám na zpaměti a je to prostě nejlepší film♥

Toto http://www.youtube.com/watch?v=FOjdXSrtUxA je už starší písnička, ale je od Eda a já ho prostě miluju. Jeho písničky jsou jedním slovem krásné♥!

Přidávám část 

So enjoy it:)

21. Jedna omluva to nespraví!

 Ráno, se o mé probuzení postaral Seb, který mi sebral peřinu a schoval jí. ‚Vše je ve starých kolejí.‘ Po obědě jsem zavolala Daisy, která to hned zvedla. „Už jsem si myslela, že ti budu muset zavolat já!“ „Jo, já vím. Promiň.“ Omluvila jsem si Dai, která mi připomněla, že jsem jí slíbila, že jí zavolám. „Tak jak to dopadlo s Tobym?“ zeptala jsem se.

Welcome to my life 20.

Nevím, jak to půjde s blogem dál.....je možné a celkem pravděpodobné, že ho asi zruším, ale zatím nebudu malovat čerta na zeď.

Během týdne bych vám tu dala jednodílnou povídku - byl to vlastně můj sen, který jsem napsala na papír a potom naťukala do počítače..

Doufám, že se bude líbit:)

20. Těší mě, mrcha!

„Soph, Soph! Jsi to ty?“ zeptal se mě Tom, který mě zastihl, přede vraty naší garáže. Zrovna jsme tam schovávala kolo. „Ahoj Tome, jo jsem to já.“ Řekla jsem trochu nesměle. „Ach, Soph, tak rád tě vidím!“ řekl a

Welcome to my life 19.

Já vím, dlouho jsem nic nepřidala, ale když vidím, že o to nemá nikdo zájem, nemám chuť tady ani nic dávat...

19. Návrat ztracené dcery

„Co to tu voní?“ zeptala jsem se babičky, která něco kouzlila u sporáku. „Lívance, dáš si?“ zeptala se a ukázala na lívancovou hodu uprostřed stolu. „Jasně, díky.“ Poděkovala jsem a začala si na ně mazat jahodovou marmeládu. „S tou jsi mi pomáhala, vzpomínáš?“ zeptala se znovu....

Welcome to my life 18.

Konečně jsem si zlepšila náladu:) a přidávám další část:)

Enjoy it:)

18. NErande

Netrvalo dlouho a my došli k Jimmovi domů. „Tady máš.“ Řekl a podával mi šedé tepláky s velkým černým tričkem, které mělo uprostřed americkou vlajku. Byla mi neuvěřitelná zima, takže jsem si ještě vzala ručník a šla se umýt a převléct do jeho koupelny.

Welcome to my life 17.

Dny utíkají rychle a dřív než jsem se vzpamatovala ty jabloňové stromy, na které se každý den dívám z okna se změnily k nepoznání. Dříve byly obsypány růžovými květy a novými listy, teď se ten strom sotva drží - velký vítr s ním kývá na všechny strany a listy (které byly ještě nedávno zelené, dnes však neskutečně barevné) poletují všude kolem. Obloha je černá a šedá a všechna deprese vystupuje ven - vyplouvá napovrch. Pohlcuje všechno co může a já se pak divím, že mám takovou náladu.

So...enjoy it:) xx


                 17. Moje místo

Předposlední den utekl jako voda. S Aaronem jsme pomohli prarodičům a já jim musela slíbit, že zase brzo přijedu. „Aarone?“ zařvala jsem na bratrance a ten vyšel ze svého pokoje, který poslední dva týdny sdílel se mnou. „Ano?“ „Jdu se projít, vyřiď to babičce, až se vrátí, jo? Nechci, aby měla strach.“ Vysvětlila jsem mu a zavřela dveře dřív, než stihl něco říct.

Welcome to my life 16.

Děkuju těm, kteří to čtou:)

16. Není to sen

Sluneční paprsky probouzely k životu všechno živé. Ptáci začali zpívat, květy se rozevřely a já otevřela své oči. Vedle mě ležel Jim. Vypadal jako anděl. Krátké hnědé vlasy, mu trčely na všechny strany. ‚Jak asi vypadám já?‘ problesklo mi hlavou, ale to teď nebylo podstatné. Mou mysl zcela zaplnila myšlenka, jak a kdo může být někdo tak neodolatelně sexy a přitom vypadat tak nevině? Na otázku JAK, jsem odpověď nedostala, ale na otázku KDO byla odpověď jasná – Jim!....

Welcome to my life 15.

Budou to dva týdny, co jsem tu něco přidala naposled. Omlouvám se....stále nové a nové písemky, zkoušení a pak, když už si myslím, že mám chvilku, tak po mě něco chtějí rodiče. Zapomněla jsem na vás a ještě jednou se moc omlouvám.

15. I trojité rande

Watford: z pohledu Daisy

„Toby? Toby! Toby!“ „Daisy! Daisy! Je to jenom sen! Jenom sen.“ Uklidňovala mně Pat a já se snažila přemoct slzy, které se draly ven. „Patrice, proč mi neodepsal?“ zeptala jsem se jí zoufale. „Nevím, Dai. Třeba nemá mobil u sebe, nebo má špatnou náladu a nechce to mezi Vámi ještě víc pokazit.“ „Ještě víc? Ono to jde?!“ hlas se mi v půlce věty zlomil a slzy si našly cestu ven. „Co se mezi námi stalo? Proč? Odpovězte mi na ty otázky!“ křičela jsem do pokoje a Patrice se mě snažila uklidnit......

Welcome to my life 14.

Je to už druhý týden a já stále nestíhám. Ve škole jedna písemka za druhou a já nevím co se dřív učit.....

14. Je jiný!

Mullingar:

„Já věděl, že přijdeš pozdě.“ Řekl hned na úvod Jim a ukázal na své hodinky. „Ale já nepřišla pozdě. Podle mých hodinek jsem tu na čas.“ Namítla jsem a ukázala na své hodinky, které ukazovaly přesně 20:00. „Jdou špatně.“ „No to teda nejdou! Je to Watfordský čas a ten je vždycky přesný.“ Řekla jsem s vypláznutým jazykem, ale to jsem asi neměla dělat. „Nesrovnávej ten tvůj Watford s mým Mullingarem!“ křikl a začal za mnou utíkat.....

Welcome to my life 13.

Slíbila jsem, že napíšu a nic, I'm so sorry...

13. Rande vú

Mullingar:

„Ahoj Soph.“ Vyrušil mě ze snů Jim. „Jé, ahoj.“ pozdravila jsem ho. „Co tu děláš?“ „Přemýšlím. Co tu děláš ty?“ „Chtěl jsem se projít. O čem přemýšlíš?“ „Nevím. Tak nějak o všem.“ „O mě taky?“ zeptal se a mrkl na mě. „Taky.“ „V tom případě přemýšlej nahlas.“ Řekl a posadil se do trávy, vedle mě. „To nejde.“ „Ale jde. Sleduj – právě myslím na to, o co bych přišel, kdybych seděl doma u počítače.“ „A co bys přišel?“ „O krásný západ slunce …. a o rozhovor s tebou.“ „Ale, ale.“ Řekla jsem pobaveně a šťouchla do něho. „Copak? To byla lichotka! Nemáš snad ráda lichotky?“ „Mám…“ „Ale?“ zeptal se a já cítila jeho upřený pohled.....

Welcome to my life 12.

Nejsem hrdá na sebe, že na vás tak kašlu. Je mi to líto a těm co tu stále chodí děkuju:)) Je to krátká, tak večer přidám ještě jednu! I promise:)

Enjoy it:)

12. Věř mi

Watford: z Daisininého pohledu

*Crrr* *Crrr* „Ahoj, Sophie?“ „Daisy? Ahoj.“ „Kdy se vracíš?“ „Už za dva dny, neboj. Co se stalo? Máš divný hlas.“ „No, pamatuješ si, jak jsem ti říkala, že mi Toby oznámil, že bude pár dní, možná týdnů na brigádě v Londýně? Odjíždí už zítra a vrátí se nevím kdy. Dneska jsme se pohádali a navíc, patnáctého odjíždí Patrice do Chorvatska. Ty patnáctého taky odjedeš a já tu zůstanu sama? Toby za mnou nepřijede, ne teď když jsme se pohádali.“ „Vy jste se pohádali? Proč?“....

Welcome to my life 11.

Nebyla jsem tu dlouho, já vím a omlouvám se....ale nebyl čas. Ve škole je toho tak moc, že už se bojím tam jít. Dneska písemka z fyziky, vidím to tak na 5! Zítra chemie! Drží mě jenom spolužáci a přátelé (a taky chat s mojou♥ která tam poslední dobou není nebo odejde brzo!).
So enjoy it:)

11. Trochu bohatý

Mullingar

„Tak co budeme dělat??“ zeptala se mě Vanesa a podívala se na mě, Miu, Billyho a Jimma. „Jdeme tančit?“ zeptal se Jim a znovu se na nás usmál svým americkým úsměvem. „Já donesu pití!“ nabídl se Bill a odešel. „Pojď tančit, Soph.“ Prosil mě Jim a já neodolala jeho krásným hnědým očím, kterýma mě sledoval. „Doufám, že tu budeš jezdit častěji, když tu máš tak dobré kamarády.“ Řekl s hlavou položenou na moje rameno. „Budu se snažit.“ „Kdy vlastně odjíždíš?“ ....

Welcome to my life 10.

Omlouvám se, že jsem tu dlouho nebyla, ale nebyl čas. Učení hodně, navíc nejsem ani doma, takže to je složitější:)
Enjoy it:))

10. Dlouhá noc

„Chceš mi říct, že ti Matthew a Thomas zase napsali?“ „Jo. Zase napsali.“ Odpověděla jsem na Daisininu otázku a ještě jednou se přes obrazovku mého notebooku podívala na její nechápavý pohled. Tom a Matt mi poprvé napsali v den, kdy jsem odlétala. Od té doby mi psali každý den. Tom psal, že se těší až přijedu a Matt, že to pak musíme oslavit. „Já myslela, že Thomas má rád Jullie! Ale vlastně teď -“ odmlčela se Patrice.....

Welcome to my life 9.

Slíbená!:)
Konečně čtvrtek!:D zítra pátek a státní svátek- takže budem doma, v postílce a smrkat a kašlat:D nesnáším to!:D Jsem unavená ze školy -> debilní chemie! Tu taky nesnáším:D Nebudem už zdržovat:)
Enjoy it:)

9. Zatančíš si se mnou?

*Crrrr* „Už jdu!“ zakřičela jsem ze všech sil, aby už Jullie (která vždycky nadšeně zvonila na domy) už přestala tlačit na ten proklatý zvonek. ‚Asi jí zlomím ruku!‘ „No sláva!“ řekla  Patrice. „Jsi připravená?“ zeptala se Daisy a už si mě začala prohlížet od shora dolů. „Legíny, oblíbená černo-fialová košile a tenký černý pásek. Takže jako obvykle. Dnes budeš zase ten největší slušňák!“ prohodila Jull pobaveně. ‚ZASE největší slušňák. Co jsem taky čekala? Drsňačku?‘ ptala jsem se sama sebe...

Welcome to my life 8.

Trošku kratší, takže dneska večer přidám ještě jednu:)
Enjoy it:)

8. Takže v sedm

Týden utekl jako voda a my už si to vesele vykračovaly ven ze školy s vysvědčením v ruce. „Holky? Kam půjdeme oslavit konec školního roku?“ zeptala se Daisy a upravila si své šedé šaty, které doplnila kytičkou a naprosto dokonale vyžehlenými vlasy, které měla delší než obvykle. „Já nevím, třeba do -“ „Třeba do cukrárny! Zvu vás, lidi!“ skočil mi do řeči Thomas, který přitom mával vysvědčením. ‚Aha, nemá čtyřku!‘ pomyslela jsem si, ale to už se do naší debaty připojovali Matthew a Jason...

Welcome to my life 7.

Nemám moc času, takže vám tu nebudu vylévat moje srdce:D

So enjoy it:)

7. Já, tě miluju

„A musím do školy?“ zeptala jsem se mámy, která mě právě budila (máma mě nikdy nebudí, jenom když zaspím) ze snu. ‚Proč mě vždycky každý musí budit z těch nejlepších snů?‘ proletělo mi hlavou. „Jo, musíš! Já ti omluvenku nenapíšu a neomluvenou hodinu mít nemůžeš!“ „Tak ještě chvilku!“ řekla jsem a přikryla si hlavu peřinou. *„Soph, já tě miluju.“ Řekl neznámý kluk, který se schovával za keřem, takže jsem mu neviděla do tváře.* ....

Welcome to my life 6.

Jsem oficiálně nemocná, mám teplotu, když promluvím, každý se mně bojí a celkově vypadám jako strážce hrobky:D Ale jinak je mi fájn:D Ve škole smrkám, kašlu a dokonce i spím, ale učitelům to zatím evidentně nevadí:D (ještě že máme ty 3 chytré lidi, kteří mluví s učitely:D Přijdu domů, učím se, učím se, mučím se:D a pak si konečně sednu k počítači a jsem ráda, když můžu napsat pár řádků WTML. Doufám, že se vám povídka líbí:)

Enjoy it:) x 

Prosím, zanechte komentář, udělá mi to radost a budu mít další důvod psát dál:)

6. Každý je nějaký!

Poté, co jsem společně s Jasonem udělala palačinky pro nás a zbývajících šest lidí, kteří nebyli schopni ocenit naše kuchařské umění, jsme vyčerpaně ulehli na gauč a pustili TV. „Lidi, měli bychom uklidit.“ Pronesla Jull a začala uklízet. Nepořádku nebylo moc, ale byl viditelný pouhým okem. „Tak jo, uklizeno je a navíc je devět hodin, měla bych jít domů. Díky, Daisy. Pa lidi.“ Řekla jsem a chystala se k odchodu. „Počkej! Jdeme taky. Díky, pa.“ Řekla rychle Patrice společně s Jull. Kluci (Jason, Thomas, Matthew) odešli s námi a tak tam zůstali Toby s Daisy sami, což jim myslím moc nevadilo......

Welcome to my life 5.

Uvažuju nad tím, zda-li to byl dobrý nápad, založit si blog. Vidím sledovanost, sice malou, ale přece, avšak žádného vyjádření se nedočkám. Možná jsem tím otravná, ale je to tak těžké napsat třeba jen jedno slovo? Prosím, udělaly by jste mi velkou radost, kdybyste zanechaly komentář:)

Enjoy it:)

5. Radši půjdu dál

(o 3 hodiny později)

„Nejdeme už radši domů? Ne že by se mi chtělo, ale pro dobro těch dvou.“  Řekla jsem a ukázala na Patrice a Jullie. „Asi jo. Než na tom budou hůř.“ Odpověděla mi Daisy. Nechtělo se mi jít, bavila jsem se skvěle. DJ, který si říkal Mikee, pouštěl ten nejlepší výběr písní. „Tak my už půjdeme domů, kluci.“ Oznámila Dai opodál stojícím klukům a tím upozornila Pat a Jull, že tím MY myslela i je. „My už taky půjdeme, tak vás doprovodíme.“ Nabídl se Toby a kluci, kteří už delší dobu nevypadali střízlivě, přikývli.....

Welcome to my life 4.

Omlouvám se, že jsem včera nic nepřidala, ale byla jsem na adaptačním kurzu:D měli jsme se jako třída seznámit, ačkoliv jsme se už trochu znali:D jsem unavená, bolí mě úplně všechno a ještě k tomu se musím naučit na zítra, protože píšeme písemky:/ Snad jste na tom lépe:)
Enjoy it:) a prosím o komentář:))

4. Chci záznam!

,,Ale já v sobotu odjíždím.“ Řekla jsem a nechápala, proč nemůžu v sobotu odjet. „Nemůžeš to odložit?“ ,,Proč bych to měla odkládat?“ stále jsem nechápala a doufala, že mi to Matthew vysvětlí. ,,V sobotu, tu sobotu co chceš odjet, budu mít rozlučku s dalším školním rokem. Chci, abys tam byla.“ Řekl a znovu se na mě usmál svým totálně dokonalým úsměvem. ‚Co? Vážně teď řekl, že chce, abych byla na té jeho párty? Točil to někdo? Chci záznam!‘ ...

Welcome to my life 3.

Jak jste si užili dnešní den?:D Doufám že skvěle;) Zítra jedu na adaptační kurz, abychom se ve třídě líp poznali, takže tu dva dny nic nepřidám, ale hned v pátek tu budete mít novou část:) Když se mi to podaří tak ve čtvrtek, ale to nevím:)
Enjoy it!:) x

3. Má mě rád?

,,Myslela jsem, že puknu smíchy!“ řekla Pat a začala se znova smát stejně jako my. ,,Ale kdybyste viděly ten výraz v jejím obličeji!!“ ,,No jo, Alison!“ dodala Jull a my se začaly znovu smát. ,,Škoda že jsem to neviděla!“ pronesla Daisy a nahodila pohled dítěte, které na Vánoce nedostalo vysněnou hračku. ,,To jo, při představě, jak se Alison zlomil třinácti centimetrový podpatek na koupališti plném kluků, je…“ nemohla jsem to dokončit....

Welcome to my life 2.

Doufám, že se bude líbit:)

2. Možná ty!

,,No já nevím.“ ,,Jak nevíš?“ ,,Musím si sbalit věci a uklidit…“ ,,Budu tě čekat v sedm před našim barákem. Teď jsou dvě hodiny, takže máš ještě dost času, abys všechno stihla!“ ,,Tak jo, zeptám se, ale myslím, že to vyjde.“ ,,Fajn, jo a nezapomeň pyžamo!“ ,,Pyžamo? Na co pyžamo?“ ,,Třeba proto, abys u mě mohla přespat? Rodiče odjeli na Bahamy. Zapomnělas? Někdy vážně nepochopím tu tvou inteligenci!“ ,,Jo, jo, joo!! Chápu, takže v sedm. Zatím, čůs.“ ,,Jo, v sedm. Ahoj.“ ‚Takže v sedm, to znamená: uklidit dům a nachystat se.‘  říkala jsem si sama pro sebe a začala uklízet pokoj.....

Welcome to my life 1.

Je to už pár měsíců, co jsem se rozhodla, že napíšu povídku. A tak jsem začala psát:D a vznikla z toho povídka Welcome to my life. Jsem velká fanynka One direction a i když vím, že si jednou vemu Nialla Horana:D musím si na to ještě chvilku počkat a tak jsem s ním chtěla být alespoň v té povídce, ale kolik povídek o 1D už je? Jsou téměř na každém rohu a příběhy s nimi jsou občas tak ohrané, až to není možné! Možná mě za to ukamenujete (teda pokud to někdo čte:D). Pár členů sice v povídce vystupuje, ale pod jiným jménem. Byla bych moc ráda, kdyby ten (kdo si to přečte) zanechal aspoň jedno slovo, co si o tom myslí. Je to moje první povídka, takže je strašná:D 

1. Dva týdny

,,Budu tam ale týden, teda dva týdny.“ řekla jsem a podívala se na Daisy. Její zeleno-hnědé oči na mě upíraly zrak. ,,Co??“ ,,Na celé dva týdny?“ vpadla do konverzace Patricie a v momentě, kdy jsem jí na tu otázku přikývla, přestala si ze svých hnědých vlasů dělat drdol. ,,Budete mi chybět.“ ,,Ty nám přece taky, Sophie!“ řekla posmutněle Jullie {čti Džulí} a objala mě. ,,Kolikátého odjíždíš?“ ,,Hned druhý den, skončí škola, oslavíme to a pak odjedu.“ ....

Hello!

Každý musí někdy začít a tak začínám i já se svým blogem. 

Náhodou jsem našla jeden blog a přes ten našla další a další a další. Nejenže jsem díky tomu potkala úžasné lidi, ale přečetla jsem i nespočet krásných příběhů. So welcome to my dreams...