Welcome to my life 21.

Nastaly Vánoce, svátky klidu, míru, pohody a lásky. Kdo neviděl film LOVE ACTUALLY přišel o hodně. Ten film znám na zpaměti a je to prostě nejlepší film♥

Toto http://www.youtube.com/watch?v=FOjdXSrtUxA je už starší písnička, ale je od Eda a já ho prostě miluju. Jeho písničky jsou jedním slovem krásné♥!

Přidávám část 

So enjoy it:)

21. Jedna omluva to nespraví!

 Ráno, se o mé probuzení postaral Seb, který mi sebral peřinu a schoval jí. ‚Vše je ve starých kolejí.‘ Po obědě jsem zavolala Daisy, která to hned zvedla. „Už jsem si myslela, že ti budu muset zavolat já!“ „Jo, já vím. Promiň.“ Omluvila jsem si Dai, která mi připomněla, že jsem jí slíbila, že jí zavolám. „Tak jak to dopadlo s Tobym?“ zeptala jsem se.

Welcome to my life 20.

Nevím, jak to půjde s blogem dál.....je možné a celkem pravděpodobné, že ho asi zruším, ale zatím nebudu malovat čerta na zeď.

Během týdne bych vám tu dala jednodílnou povídku - byl to vlastně můj sen, který jsem napsala na papír a potom naťukala do počítače..

Doufám, že se bude líbit:)

20. Těší mě, mrcha!

„Soph, Soph! Jsi to ty?“ zeptal se mě Tom, který mě zastihl, přede vraty naší garáže. Zrovna jsme tam schovávala kolo. „Ahoj Tome, jo jsem to já.“ Řekla jsem trochu nesměle. „Ach, Soph, tak rád tě vidím!“ řekl a

Welcome to my life 19.

Já vím, dlouho jsem nic nepřidala, ale když vidím, že o to nemá nikdo zájem, nemám chuť tady ani nic dávat...

19. Návrat ztracené dcery

„Co to tu voní?“ zeptala jsem se babičky, která něco kouzlila u sporáku. „Lívance, dáš si?“ zeptala se a ukázala na lívancovou hodu uprostřed stolu. „Jasně, díky.“ Poděkovala jsem a začala si na ně mazat jahodovou marmeládu. „S tou jsi mi pomáhala, vzpomínáš?“ zeptala se znovu....

Welcome to my life 18.

Konečně jsem si zlepšila náladu:) a přidávám další část:)

Enjoy it:)

18. NErande

Netrvalo dlouho a my došli k Jimmovi domů. „Tady máš.“ Řekl a podával mi šedé tepláky s velkým černým tričkem, které mělo uprostřed americkou vlajku. Byla mi neuvěřitelná zima, takže jsem si ještě vzala ručník a šla se umýt a převléct do jeho koupelny.

Welcome to my life 17.

Dny utíkají rychle a dřív než jsem se vzpamatovala ty jabloňové stromy, na které se každý den dívám z okna se změnily k nepoznání. Dříve byly obsypány růžovými květy a novými listy, teď se ten strom sotva drží - velký vítr s ním kývá na všechny strany a listy (které byly ještě nedávno zelené, dnes však neskutečně barevné) poletují všude kolem. Obloha je černá a šedá a všechna deprese vystupuje ven - vyplouvá napovrch. Pohlcuje všechno co může a já se pak divím, že mám takovou náladu.

So...enjoy it:) xx


                 17. Moje místo

Předposlední den utekl jako voda. S Aaronem jsme pomohli prarodičům a já jim musela slíbit, že zase brzo přijedu. „Aarone?“ zařvala jsem na bratrance a ten vyšel ze svého pokoje, který poslední dva týdny sdílel se mnou. „Ano?“ „Jdu se projít, vyřiď to babičce, až se vrátí, jo? Nechci, aby měla strach.“ Vysvětlila jsem mu a zavřela dveře dřív, než stihl něco říct.

Welcome to my life 16.

Děkuju těm, kteří to čtou:)

16. Není to sen

Sluneční paprsky probouzely k životu všechno živé. Ptáci začali zpívat, květy se rozevřely a já otevřela své oči. Vedle mě ležel Jim. Vypadal jako anděl. Krátké hnědé vlasy, mu trčely na všechny strany. ‚Jak asi vypadám já?‘ problesklo mi hlavou, ale to teď nebylo podstatné. Mou mysl zcela zaplnila myšlenka, jak a kdo může být někdo tak neodolatelně sexy a přitom vypadat tak nevině? Na otázku JAK, jsem odpověď nedostala, ale na otázku KDO byla odpověď jasná – Jim!....

Welcome to my life 15.

Budou to dva týdny, co jsem tu něco přidala naposled. Omlouvám se....stále nové a nové písemky, zkoušení a pak, když už si myslím, že mám chvilku, tak po mě něco chtějí rodiče. Zapomněla jsem na vás a ještě jednou se moc omlouvám.

15. I trojité rande

Watford: z pohledu Daisy

„Toby? Toby! Toby!“ „Daisy! Daisy! Je to jenom sen! Jenom sen.“ Uklidňovala mně Pat a já se snažila přemoct slzy, které se draly ven. „Patrice, proč mi neodepsal?“ zeptala jsem se jí zoufale. „Nevím, Dai. Třeba nemá mobil u sebe, nebo má špatnou náladu a nechce to mezi Vámi ještě víc pokazit.“ „Ještě víc? Ono to jde?!“ hlas se mi v půlce věty zlomil a slzy si našly cestu ven. „Co se mezi námi stalo? Proč? Odpovězte mi na ty otázky!“ křičela jsem do pokoje a Patrice se mě snažila uklidnit......

Welcome to my life 14.

Je to už druhý týden a já stále nestíhám. Ve škole jedna písemka za druhou a já nevím co se dřív učit.....

14. Je jiný!

Mullingar:

„Já věděl, že přijdeš pozdě.“ Řekl hned na úvod Jim a ukázal na své hodinky. „Ale já nepřišla pozdě. Podle mých hodinek jsem tu na čas.“ Namítla jsem a ukázala na své hodinky, které ukazovaly přesně 20:00. „Jdou špatně.“ „No to teda nejdou! Je to Watfordský čas a ten je vždycky přesný.“ Řekla jsem s vypláznutým jazykem, ale to jsem asi neměla dělat. „Nesrovnávej ten tvůj Watford s mým Mullingarem!“ křikl a začal za mnou utíkat.....

Welcome to my life 13.

Slíbila jsem, že napíšu a nic, I'm so sorry...

13. Rande vú

Mullingar:

„Ahoj Soph.“ Vyrušil mě ze snů Jim. „Jé, ahoj.“ pozdravila jsem ho. „Co tu děláš?“ „Přemýšlím. Co tu děláš ty?“ „Chtěl jsem se projít. O čem přemýšlíš?“ „Nevím. Tak nějak o všem.“ „O mě taky?“ zeptal se a mrkl na mě. „Taky.“ „V tom případě přemýšlej nahlas.“ Řekl a posadil se do trávy, vedle mě. „To nejde.“ „Ale jde. Sleduj – právě myslím na to, o co bych přišel, kdybych seděl doma u počítače.“ „A co bys přišel?“ „O krásný západ slunce …. a o rozhovor s tebou.“ „Ale, ale.“ Řekla jsem pobaveně a šťouchla do něho. „Copak? To byla lichotka! Nemáš snad ráda lichotky?“ „Mám…“ „Ale?“ zeptal se a já cítila jeho upřený pohled.....

Welcome to my life 12.

Nejsem hrdá na sebe, že na vás tak kašlu. Je mi to líto a těm co tu stále chodí děkuju:)) Je to krátká, tak večer přidám ještě jednu! I promise:)

Enjoy it:)

12. Věř mi

Watford: z Daisininého pohledu

*Crrr* *Crrr* „Ahoj, Sophie?“ „Daisy? Ahoj.“ „Kdy se vracíš?“ „Už za dva dny, neboj. Co se stalo? Máš divný hlas.“ „No, pamatuješ si, jak jsem ti říkala, že mi Toby oznámil, že bude pár dní, možná týdnů na brigádě v Londýně? Odjíždí už zítra a vrátí se nevím kdy. Dneska jsme se pohádali a navíc, patnáctého odjíždí Patrice do Chorvatska. Ty patnáctého taky odjedeš a já tu zůstanu sama? Toby za mnou nepřijede, ne teď když jsme se pohádali.“ „Vy jste se pohádali? Proč?“....