Welcome to my life 1.

Je to už pár měsíců, co jsem se rozhodla, že napíšu povídku. A tak jsem začala psát:D a vznikla z toho povídka Welcome to my life. Jsem velká fanynka One direction a i když vím, že si jednou vemu Nialla Horana:D musím si na to ještě chvilku počkat a tak jsem s ním chtěla být alespoň v té povídce, ale kolik povídek o 1D už je? Jsou téměř na každém rohu a příběhy s nimi jsou občas tak ohrané, až to není možné! Možná mě za to ukamenujete (teda pokud to někdo čte:D). Pár členů sice v povídce vystupuje, ale pod jiným jménem. Byla bych moc ráda, kdyby ten (kdo si to přečte) zanechal aspoň jedno slovo, co si o tom myslí. Je to moje první povídka, takže je strašná:D 

1. Dva týdny

,,Budu tam ale týden, teda dva týdny.“ řekla jsem a podívala se na Daisy. Její zeleno-hnědé oči na mě upíraly zrak. ,,Co??“ ,,Na celé dva týdny?“ vpadla do konverzace Patricie a v momentě, kdy jsem jí na tu otázku přikývla, přestala si ze svých hnědých vlasů dělat drdol. ,,Budete mi chybět.“ ,,Ty nám přece taky, Sophie!“ řekla posmutněle Jullie {čti Džulí} a objala mě. ,,Kolikátého odjíždíš?“ ,,Hned druhý den, skončí škola, oslavíme to a pak odjedu.“ ....
,,Proč vždycky odjíždíš první den prázdnin?“ ,,Nevím, je to tak lepší, myslím.“ odpověděla jsem Pat a snažila se nemyslet na to, že budu celé dva týdny bez nich. Jsou mé všechno, známe se od školy, od první třídy, je sice pravda, že jsme se hned na poprvé neměly moc v lásce, ale postupem času, jsme si všechny našly cestu k sobě. Jsem za to vděčná, jsou mi oporou v těch nejtěžších situacích. Jsou tu pro mě vždy, když je potřebuju. ,,Dva týdny ale utečou rychle.“ utěšovala nás Jull.

,,Tak to znamená, že si ten poslední týden budeme muset užít!!“ navrhla Pat a v jejích hnědých očích jsem poznala ty jiskřičky, které tam měla vždy, když něco chystala. ,,Toby říkal, že s klukama našli jeden klub. Prý vypadá dobře. Mohly bychom tam zítra zajít, co vy na to?“ zeptala se Daisy a při vzpomínce na Tobyho se začervenala. Toby (celým jménem Tobias Hawkey) je Daisinin kluk. Jsou spolu už půl roku a pořád vypadají jako čerstvě zamilovaní. Když už je zmínka o Tobym, měla bych říct, že on má stejně jako Dai, svojí partu kamarádů. Thomas, Jason, Matthew a on. Jsou to nerozluční kamarádi asi jako já, Daisy, Jull a Pat. Tom už tři měsíce chodí s Alison. Nechápu co na ní vidí. Je to povrchní mrcha, která nemá smysl pro nic. Jediné co jí zajímá je její účes, nehty a oblečení. Ta mrcha mi ničí život už od školky. Pokračovalo to na základce a teď (na střední) jí to ještě stále baví! Naštěstí mám kolem sebe ty, co mě drží nad vodou – Daisy, Jullie a Patrice {čti Patris}. Posledně se mě zastaly tak moc, že z toho měla Alison dvojku z chování. Ale co, říkala si o to!! Nechci být zlá, jen jí vracím úder. Nenechám si ubližovat, a to ani fyzicky a ani psychicky.

,,Tak jo, musím domů. Domluvíme se ve škole.“ ,,Taky bych měla jít domů.“ ,,Jo, taky půjdu.“ ,,Tak zítra, holky!“ zakřičela Pat a já s Dai a Jull utíkala domů. Nebydlely jsme od sebe daleko. Naším bydlištěm je Watford. Je 38 kilometrů od Londýna, takže to do školy (kam chodíme společně), nemáme daleko. Jezdíme autobusem a celou cestu prokecáme. Mluvíme o všem, o klucích, rodině, škole, oblíbených filmech i seriálech, prostě o všem. Každá z nás, ale bydlí na jiném konci Watfordu. Já bydlím na západě, Jull na severu, Daisy na jihu a Patrice bydlí na východě.

,,Jsem doma!“ zařvala jsem z plných plic, když jsem dorazila domů. Je sobota a tak budou asi všichni pracovat venku na zahradě. ,,Soph!!! Mám tě!!“ zakřičel Seb a chytl mě kolem nohy. ,,Ááá, padám!“ zahrála jsem a padala k zemi. Sebastien je můj bráška. Je o deset let mladší než já. Jemu 7 let. Jeho blonďaté vlásky mu padaly do modrých, krásných očí. Vítězně si na mě sedl a hodil po mě pohled typu – To já jsem tu dravou zvěř skolil! - ,,Sophi,“ {čti Sofí} řekla máma ,,máš už sbaleno?“ ,,My někam jedeme?“ zeptala jsem se a vstávala z podlahy. ,,Ne, my ne, ale ty! Odjíždíš už za týden k babičce. Vážně tam chceš být celé dva týdny?“ ,,Jo, mami, u babičky jsem nebyla už tři měsíce! Musím jí to vynahradit, sama jsi to říkala.“ Máma přikývla a odešla na zahradu. ,,Tak, a jde se prát!“ rozkázala jsem sama sobě a šla do pokoje.

,,….I remember every word you said…“ zpívala jsem spolu se Simple plan a Seanem Paulem (Simple plan jsou mí oblíbenci, miluju je už hodně dlouho, byla to prostě láska na první pohled!), když mi začal hrát mobil. ,,Honestly…“ začal zpívat Ryan z kapely Hot Chelle Rae, ale dál se už nedostal. ,,Ano?“ ,,Soph, ahoj, prosím tě, co děláš dneska večer?“ ,,Ahoj Daisy, nevím, proč,  copak chystáš?“ zeptala jsem se jí a čekala, co z té mojí hnědovlásky vyjde. ,,No, mluvila jsem s Tobym a v tom klubu mají dneska otevřeno, takže…jdeme?“