Welcome to my life 20.

Nevím, jak to půjde s blogem dál.....je možné a celkem pravděpodobné, že ho asi zruším, ale zatím nebudu malovat čerta na zeď.

Během týdne bych vám tu dala jednodílnou povídku - byl to vlastně můj sen, který jsem napsala na papír a potom naťukala do počítače..

Doufám, že se bude líbit:)

20. Těší mě, mrcha!

„Soph, Soph! Jsi to ty?“ zeptal se mě Tom, který mě zastihl, přede vraty naší garáže. Zrovna jsme tam schovávala kolo. „Ahoj Tome, jo jsem to já.“ Řekla jsem trochu nesměle. „Ach, Soph, tak rád tě vidím!“ řekl a

objal mě. ‚On mě objal?‘ ptala jsem se sama sebe. „To já tebe taky.“ Vykoktala jsem ze sebe rychle a ani nevěděla, jestli jsem to řekla jen tak, nebo jsem byla vážně ráda, že ho vidím. „Víš, chtěl jsem se zeptat, jestli bys dnes šla do toho kina.“ Zeptal se a jeho sebejistota byla pryč. „No, máma chce teď s něčím pomoct a Sebovi jsem slíbila, že si s ním a tátou zahraju karty. Ale k večeru bych čas měla.“ „Vážně? Super! Takže kolem osmé bych se pro tebe mohl stavit?“ „Jo, mohl. Na co vlastně jdeme?“ „To nevím. Půjdeme na to, co budou zrovna dávat. Bude to překvapení pro oba dva.“ „To se mi líbí. Tak v osm. Zatím Pa.“ Rozloučila jsem se s ním a konečně šla domů.

Minuty ubíhaly rychle a po desáté karetní hře, bylo už půl osmé. ‚Ten čas, ubíhá rychle.‘ zkonstatovala jsem a odešla do pokoje, abych se připravila na kino s Tomem. Za nečekaně krátkou dobu, jsem našla své oblíbené šaty. Byl to vlastně černý top a kytičkovaná sukně do pasu, to vše ale bylo sešité dohromady a tvořilo tak krásný a jednoduchý celek, který jsem si velice rychle oblíbila. K šatům jsem si vzala své černé Roxy žabky, černou kabelku, do které se vlezl sotva mobil, a byla jsem připravená jít do kina.

Přesně v osm hodin mi začal vyzvánět mobil, a jelikož jsem si před pár dny změnila vyzváněcí melodii, neozval se Ryan Follesé se svou kapelou Hot Chelle Rae, ale Sean Paul a Simple plan. Trvalo mi hodnou chvíli, než jsem se vzpamatovala a přestala myslet na Jimma. Vyšla jsme ven a pozdravila čekajícího Thomase. „Teda, vypadáš nádherně.“ „Díky.“ Poděkovala jsem a společně jsme se vydali do kina. Ačkoli jsem se opravdu moc snažila, nepodařilo se mi dostat tu myšlenku na Jimma pryč. Celou cestu do kina jsem si v hlavě zpívala písničku Summer paradise a představovala si ty nekrásnější chvíle, které jsem s Jimmem prožila. Bylo mi líto Toma, který mi vyprávěl, jak moc se mu po mě stýskalo.

Z mého snění, mě probudil až větou: „No a  jak jsme stanovali u Matta, tak se zmínil, že by pro tebe chtěl uspořádat přivítací párty, ale nějak si to potom rozmyslel.“, ani nevím, jak jsme se k tomuto téma dostali, ani proč mi tuhle historku tom říkal, ale představa, že by pro mě Matthew uspořádal párty na uvítanou, ve mně vzbudila onen známý pocit lásky. Ať jsem si namlouvala cokoli, měla jsem jen jednoho kluka v srdci nastálo. Jim to nebyl, ačkoli jsem ho měla opravdu ráda a mé pouto k němu bylo silné. Ani Tom, který se marně snažil o mou přízeň, nebyl ten princ na bílém koni, který by si dobyl místo v mém srdci. Jediný kluk, který mě dokázal rozesmát všude, který mi vykouzlil na rtech úsměv, i když jsem brečela, jen jeden, který byl dokonalý i v otrhané košili po dědovi – tím jedním není nikdo jiný, než Matthew.

Bylo mi špatně z toho, že jsem v kině s klukem, který mě má rád, z toho, že jsem před pár minutami myslela na Jimma a na ty krásné chvíle s ním a teď vím, že miluju Matthewa. ‚Ano, miluju ho. Zase!! Nebo pořád??‘ znělo mi v mé hlavě a ten pocit, že jsem bezcitná mrcha, co využívá kluky, u mě zůstal.

Nějakým zázrakem, jsem přežila kino, mám-li být upřímná ani jsem nepostřehla o čem to bylo, ale párkrát jsem si tam všimla Batmana, takže jsem usoudila, že jsme se dívali na Temného rytíře, co povstal.

Tom mě doprovodil domů, objetím jsme se rozloučili a on odešel. Z posledních sil jsem došla do koupelny, až pak jsem si konečně lehla do postele a dala si sluchátka do uší. První píseň, která začala hrát, byla od Justina Biebra, As long as you love me. Hlavou mi vířily myšlenky na Jimma, chudáka Toma i na Matthewa. ‚I am bitch! Bitch! Bitch!‘ S těmito myšlenkami, které se u mě zřejmě natrvalo usadily, jsem usla.