Welcome to my life 11.

Nebyla jsem tu dlouho, já vím a omlouvám se....ale nebyl čas. Ve škole je toho tak moc, že už se bojím tam jít. Dneska písemka z fyziky, vidím to tak na 5! Zítra chemie! Drží mě jenom spolužáci a přátelé (a taky chat s mojou♥ která tam poslední dobou není nebo odejde brzo!).
So enjoy it:)

11. Trochu bohatý

Mullingar

„Tak co budeme dělat??“ zeptala se mě Vanesa a podívala se na mě, Miu, Billyho a Jimma. „Jdeme tančit?“ zeptal se Jim a znovu se na nás usmál svým americkým úsměvem. „Já donesu pití!“ nabídl se Bill a odešel. „Pojď tančit, Soph.“ Prosil mě Jim a já neodolala jeho krásným hnědým očím, kterýma mě sledoval. „Doufám, že tu budeš jezdit častěji, když tu máš tak dobré kamarády.“ Řekl s hlavou položenou na moje rameno. „Budu se snažit.“ „Kdy vlastně odjíždíš?“ ....
„Za pět dní. Třináctého.“ „Aha. No, jedenáctého je diskotéka. Půjdeš?“ „Nevím, to je ještě ve hvězdách.“ Odpověděla jsem a usmála se na něho.

„Lidi, pojďte, Billy už jde!“ zakřičela na nás Mia a ukázala na přicházejícího Billa. „Ten tanec dokončíme jindy.“ Mrkl na mě Jim a machroval v chůzi pozadu.  „Takže, donesl jsem pití a -“ „Billy!!?“ „Sorry, Jimmy. Nechtěl jsem.“ Řekl Bill a omluvně se usmál. „Nemáte někdo tričko navíc?“ zeptal se Jim a znovu se podíval na své tričko, polité Colou. „Neměl jsi machrovat ve své měsíční chůzi!“ popichovala jsem ho. „Kam jdeš?“ křičela na něho Vanessa, ale i tu Jim ignoroval. „Typuju, že jde domů, převléct si to triko.“ Zhodnotil situaci Bill a vydal se Jimmem.  „Jasně, takže vy odejdete a nás tu necháte.“ Dodala naštvaně Mia. „Nechápu, proč nejdete taky. Tady už to umírá.“ Řekl Jim a pohlédl na párty, která už své nejlepší hodiny měla za sebou. „A kam vůbec jdeme?“ zeptala jsem se, když jsme společně s Miou a Vanessou následovaly Billyho a Jimma, kteří se chovali jak osmiletí kluci. „Vítejte u mě doma!“ pronesl pyšně Jim a otevřel dveře do svého domu. „Wau, tady bydlíš?“ zeptala jsem se a nemohla se vynadívat na tu krásu. „Jo, tady bydlím. Pokoj mám ve druhém patře.“ Řekl a naznačil, abychom tam šli. „Kde máš rodiče?“ „Ti jsou asi v posilovně.“ „V posilovně? Kde je tady v Mullingaru posilovna?“ „Já myslím v naší posilovně. Je dole.“ Opověděl mi Jim a ukázal na schody vedoucí dolů. ‚Jak může být někdo tak bohatý a přitom se chovat jako tříleté dítě?‘ problesklo mi hlavou, ale to už Jim otvíral dveře do svého pokoje. ‚To si to někdo žije.‘ pomyslela jsem si, když jsem se rozhlédla po jeho nemalém pokoji. ‚On má i vlastní koupelnu? Tak to je ale vrchol!‘

„Levá ruka na červenou!“ nadiktovala nám Vanessa a já se snažila dát ruku na nejbližší červený puntík jako první. *Bum* „Já říkala, že nevydržíte déle než 10 minut!“ řekla pobaveně Van. „Billy, jestli mi ještě jednou šáhneš na zadek, vážně ti něco udělám!“ varovala jsem ho a snažila se zvednout. „Tak mi ho příště nedávej před nos!“ ‚Co mu na to mám říct? Už vím!‘ říkala jsem si v hlavě a vyplázla na něho jazyk.  „Hele, už je pozdě. Půjdu pro Aarona a pak domů.“ „Proč? Vždyť jsou teprve dvě ráno!“ namítal Jim. „Ale já už před devátou musím začít sbírat švestky.“  „To nechápu. Jsi tady na prázdninách, ne na brigádě.“ „Je to prázdninová brigáda. Dělám to dobrovolně.“ „Mám ti s ním pomoct?“ nabídl se Jim. „Jo, díky. Nepředpokládám, že bude ve stavu, kdy by došel sám domů a já ho sama neunesu.“ Poděkovala jsem mu a společně jsme se vydali do Peterova domu, kde byl Aaron.